Záchrana z Ameriky, tankery přivážejí plyn. Energetická krize však nekončí

Víte proč energetická krize v Evropě nekončí? A proč americké tankery nic nevyřeší, jen EU tímto krokem prosadila nákup 5 x dražšího amerického plynu? Celá komedie nedostatku plynu byla jen příprava na tuto událost. Zajímá vás, jak chce EU vysvětlit, že prodala občany členských zemí americkým těžařům?

Co na to Volný blok? Plyn můžeme mít za solidní cenu z Ruska. To bychom ale asi museli vysvětlit ruské straně „pár přehmatů“ našich tajných služeb a rusofobních politiků. Budeme i nadále platit a platit a stále doplácet na to, že máme neschopné politiky, poskoky bruselských byrokratů a globalistických agentů? Czexit je nezbytný! Rusko ústy V.V.Putina nabídlo plyn komukoliv. https://volnyblok.cz/wp-admin/post.php?post=2179&action=edit

Převzato: idnes.cz

Záchrana z Ameriky, tankery přivážejí plyn. Energetická krize však nekončí

Stačí pár lodí naplněných americkým zkapalněným plynem LNG a ceny plynu v Evropě prudce klesnou. Zatímco před Štědrým dnem stála surovina s dodávkou v lednu rekordních 180 eur za megawatthodinu, v úterý ráno se už na burze obchoduje kolem 100 eur. Podobně klesly i ceny kontraktů na další období. Z dlouhodobého pohledu je však plyn stále drahý.

Na začátku letošního roku se dodávky na aktuální zimní sezonu prodávaly za 18 eur, v polovině roku to bylo kolem 36 eur. Dražší plyn se následně odrazí i v cenách elektřiny. Její ceny na burzách se totiž odvíjejí od provozních nákladů nejdražší, neboli závěrné elektrárny, jejíž výroba je v danou chvíli v síti potřeba. A to jsou nyní v Evropě právě plynové elektrárny.

V cenách pro domácnosti či pro firmy se však tyto rekordy zpravidla nepromítnou v plné výši, protože dodavatelé většinou nakupují suroviny postupně a s předstihem. Díky tomu dokážou prudké cenové výkyvy vyhladit. Ale koncoví dodavatelé se vyšší cenové hladině nevyhnou. Celková cena pro domácnosti bez fixace se od ledna zvedne u elektřiny o třetinu a u plynu zhruba i dvě třetiny.

Kdo na krizi vydělá?

Důvodem aktuálního poklesu jsou tankery naplněné americkým zemním plynem, které díky vyšší ceně zamířily do Evropy. Podle agentury Bloomberg nyní do Evropy směřuje 20 lodí, zatímco před Vánocemi jich bylo jen patnáct. Dalších 14 plavidel je na cestě přes Atlantik a čekají na konečné objednávky, aby mohly připlout do evropských přístavních terminálů.

Američtí producenti zemního plynu mohou být jediní, kdo na evropské energetické krizi nakonec vydělá. Evropa sice chce vyrábět elektřinu bez emisí, zemní plyn ovšem ještě bude nějakou dobu potřebovat.

Svou roli v nynějším zlevnění plynu může hrát i předpověď mírnějšího počasí pro velkou část kontinentu. Před Silvestrem se má oteplovat, což snižuje poptávku po energii. Panuje i nejistota kolem dopadů rychle se šířící varianty koronaviru omikron v některých regionech. Například Čína o víkendu ohlásila nejvyšší počet případů od ledna, což může zpomalit oživení ekonomiky a snížení hladu po plynu.

K poklesu cen plynu mohlo přispět také snížení napětí na rusko-ukrajinské hranici.

A kdy krize skončí?

Konec evropské energetické krize však není podle analytiků v dohledu. Nezvykle vysoké ceny plynu jsou nyní i u kontraktů přes léto, kdy je spotřeba v Evropě nízká. A také na následující zimní sezonu. Až ceny plynu s dodávkou v dubnu 2023 klesají pod 40 eur za megawatthodinu.

Řada západních politiků obviňuje Rusko, které podle nich zadržuje dodávky plynu, aby prosadilo otevření plynovodu Nord Stream 2. Ačkoliv plynovod Jamal už více než týden přepravuje místo západním směrem plyn zpět na východ, němečtí i polští odběratelé tvrdí, že do Evropy proudí nasmlouvané objemy.

„Všechna obvinění proti Rusku a proti Gazpromu, že nedodáváme dostatek trhu na evropské trhy, jsou neopodstatněná a nepravdivá,“ říká rovněž mluvčí Gazpromu Sergej Kuprijanov. Ruský prezident Vladimir Putin dokonce tvrdí, že si za energetickou krizi může Evropa sama.

Napříč kontinentem navíc panují obavy, zda bude po novém roce dostatek elektřiny. Německo totiž na konci roku uzavře polovinu kapacity ze zbývajících jaderných elektráren. Druhou polovinu hodlá zavřít napřesrok. Krok, který má nasměrovat zemi k většímu využívání „zelenější“ elektřiny, však podle kritiků povede spíše ke spalování špinavějšího uhlí. Případně zvedne poptávku po zemním plynu (a tím ho dál zdraží).

Vysoké ceny energií v Evropě už přinutily řadu firem omezit nebo odstavit výrobu, což může přiškrtit oživení ekonomiky. Případně způsobit zaostávání kontinentu za jinými světovými regiony.

Autor: Martin Petříček

1 komentář

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *