S novým rokem odstartovalo zdražování nejen energií. A vláda? Bude z vypůjčených peněz zachraňovat sociálně nejslabší

Co umí politici nejméně? Politiku – tzn. řešit problémy obyvatel. Proč většinu času stráví naši politici moderováním stavu věcí a málo co dovedou státotvorně nebo národohospodářsky vyřešit? A jak umí výmluvy na chyby předchozí vlády? Skvěle!

Co na to Volný blok? Dejme si pár událostí na časovou osu. Vláda zvýší důchody – zdražují energie, nebo zálohy (až v násobcích) – zvyšuje se schodek rozpočtu a roste zadlužení – valorizují se důchody a mzdy- kompenzují se platy (Škoda Mladá Boleslav 1,04 mld. korun) – rostou úrokové sazby – rostou ceny potravin a věcí denní spotřeby – vláda slibuje kompenzace potřebným a sociálně slabým – opět si půjčujeme – . . . . . a tak dál, a tak dál.

Proč? Protože tzv. covidová opatření způsobila zastavení ekonomiky (podvázaly se zisky z výkonů) a vláda napumpovala do monetárního systému během roku 500 mld. korun – neinvestiční „jalové“ prostředky, které se musí navázat na spotřebu (protože nejsou produktem výkonu se spotřebou materiálu, energií, mezd). A protože lidé nesnědli 10 x víc pečiva, salámů, konzerv, tedy potravin, nespotřebovali 10 x víc energií, neprotankovali 10 x víc PHM, tak se ty jalové peníze musí navázat na stávající objem spotřebovaného . . .

Takové jalové peníze negenerují ani plný daňový odvod z mezd do státní kasy, negenerují plnohodnotné příjmy do sociálního a zdravotního systému.

A to se právě děje! Pokud vás z toho mrazí, tak se neplašte. Každé další půjčené peníze s omezenou výrobou a vývozem se budou chovat přesně tak, jako těch půl bilionu . . . a navíc vám znehodnotí (vykradou) úspory.

Vlády nám tu přímo pod nosem organizují ekonomickou a monetární krizi zakrývanou dalšími uměle vyvolanými krizemi (energetická, potravinová, klimatická) a volič se nechá opít rohlíkem Babiš/antiBabiš. Ekonomický plán Volného bloku nabízel řešení a oddlužení do roku 2030, podmíněné opuštěním EU a NATO.

-pv-

Převzato: Seznamzprávy.cz

Podívejte se. Takhle se vlna zdražování valí českými obchody

SZ Byznys provedl velké srovnání cen potravin. S odstupem dvou měsíců dochází k mimořádnému zdražování. Ceny rostou napříč sortimentem. Nejvýrazněji u kávy, margarínů a některých mléčných výrobků.

Citelně zdražují potraviny, nápoje, ale také nepotravinářské zboží jako zubní pasty. Redakce SZ Byznys srovnala ceny nahodile vybraných potravin v obchodních řetězcích Albert, Tesco, Penny Market a Lidl v posledních říjnových dnech a 3. ledna 2022.

Na podzim obchodníci začali zboží přeceňovat a to může v několika postupných vlnách pokračovat během letošního roku. Už nyní došlo u některých potravin k mimořádnému zvýšení o deset a více procent.

Přesvědčit se můžete ve fotogalerii, která výmluvně ukazuje staré a nové ceny. Srovnání sice mohou kalit akční ceny, takže se po Novém roce zboží prodává levněji než na podzim – ale původní cenovky ukážou, že se slevy počítají z vyššího základu.

V ukázkách na následujících snímcích nejsou zahrnuty některé řetězce, například Kaufland, Billa, Globus a družstevní prodejny typu COOP. Cílem textu nebylo komplexně analyzovat inflaci, ale na několika příkladech ukázat, jak se inflační tlaky promítají do cen konkrétních produktů.

Za nealkoholické nápoje, jako je Kofola a neperlivé vody v PET lahvích, si zákazníci někde připlatí dvě koruny, za krabicové džusy a sirupy až o tři koruny více než před dvěma měsíci.

U některého zboží jsou vidět pohyby až o desítky korun. Například dvousetgramové balení kávy Jacobs Krönung v pražském hypermarketu Tesco OC Nový Smíchov zdražilo ze 169,90 Kč na 199,90 Kč. Litr extra panenského olivového oleje v regálu opodál zdražil o 40 korun na 249,90 Kč.

Výrazný skok nastal v některých prodejnách u margarínů a másla. Například balení Ramy vystřelilo v prodejnách Albert a Tesco nahoru o deset korun na 64,90 koruny. „U ztužených rostlinných tuků reflektuje nárůst ceny náklady na vstupní suroviny. U nepotravinového sortimentu je tlak na ceny ještě vyšší vzhledem k dovozům. Zatímco potraviny pochází převážně od českých dodavatelů, nepotravinové kategorie naši dodavatelé dováží ve velké míře ze zahraniční,“ reagoval mluvčí Albertu Jiří Mareček.

Ceny ve sledovaných řetězcích rostou napříč celým sortimentem od pečiva, mléčných výrobků až po některé trvanlivé potraviny. Na druhou stranu v sortimentu, kterým se mohou řetězce předzásobit, jako jsou oleje, rýže a kompoty, prozatím zdražují spíš jen vybrané, zpravidla dražší a prémiové značky.

Inflačním tlakům naopak lépe odolávají privátní značky a levné potraviny, které často končí na prvních stránkách letáků.

Máslo o sedm, chléb o šest korun

S nepopulárními kroky začal i Lidl, který má přes devadesát procent privátních značek. Třeba stogramové balení uzeného eidamu 30 procent značky Pilos podražilo ze 17,90 na 18,90 koruny. Sklenička meruňkového džemu značky Maribel zdražila z 39,90 koruny na 44,90 Kč. Cena másla Pilos vzrostla dokonce o sedm korun na 46,90 Kč.

Zdražování začalo i u pečiva. Seznam Zprávy dříve napsaly, že čtyři řetězce – Kaufland, Billa, Tesco a Albert – po Vánocích začaly zvyšovat ceny u obyčejného tukového rohlíku a housky, tedy dvou strategických artiklů, jejichž dlouhodobě nízká cena je pro obchodní řetězce roky téměř posvátnou záležitostí. Později se k nim přidali další obchodníci.

Cena rohlíku se zvýšila z 1,90 koruny na 2,30 Kč. Impulz k tomu dal Kaufland, který na trhu udává směr v cenotvorbě základních „letákových“ položek.

I v ostatních obchodních řetězcích některé bílé pečivo a chléb podražily o desetihaléře až několik korun. Výrazný skok nastal v případě chleba Šumava, jehož cena za dva měsíce vyskočila z 28,90 na 34,90 koruny. Na snímku je uveden Albert, ale výrazně chléb zdražili i ostatní.

Zajímavostí také je, že potraviny se bezprostředně po přecenění často objevují v akčních letácích za výhodnější ceny.

Důvody nárůstu cen potravin souvisejí se zdražováním surovin k jejich výrobě (mouka, cukr, oleje) a dalších nákladových vstupů, jako jsou energie, pohonné hmoty, mzdy a ceny obalových materiálů.

„Tyto faktory my jako obchodníci nemůžeme ovlivnit. Přesto se při jednáních s dodavateli snažíme tlumit zvyšující se nákupní ceny a nepřenášet je v plné výši na spotřebitele. Navzdory zdražování výroby potravin je naší snahou pro naše zákazníky zajistit co největší přístup k cenově dostupným, zdravým a udržitelným produktům,“ uvedl mluvčí řetězce Tesco Jakub Žižka.

3 komentáře

  1. Co chcete, když naše vlády za 30 let po sametu dokázaly jako správní hospodáři zlikvidovat soběstačnost v zemědělství a brambory dovážíme z Egypta, soběstačnost v mase máme asi na 28% a dovážíme odpad pěstovaný na Monsanzivých jedech. Když si EU vzpomene, tak nám vybije i zbytek chovů a díky pomatené Grétě budeme žrát asi jen žížaly a brouky, co neprodukují jedovaté plyny pro planetu. Kdysi jsme měli kvalitní jídlo a soběstačnost i v průmyslu, než nám začli vládnou ožralové, zloději a privatizéři, dnes máme jen nesplatitelné dluhy a ještě se jásá, že nás chce západ biologicky zlikvidovat. A co na to vlastenci? Myslíte, že se někdy dokážou sjednotit proti tomu zlu kolem?

    1. Dobrý den, vlastenci se nesjednotí, protože je celá scéna infiltrovaná buď egoisty a egamisty, nebo fízly. Oni si nás ošetřili, ale i tak se dají prezentovat ideje, myšlenky a sdělení společnými silami i společně!

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *