Rusko vyjednává, západ se chová nezodpovědně

Zajímá vás, co stojí za konfliktem na Ukrajině? Západ porušuje mnoho dohod a slibů, Rusko je obklíčeno základnami NATO a přesto V.V.Putin vyjednává. Proč nebyly splněny sliby o nerozšiřování NATO směrem k RF? Západ se chová nezodpovědně, Rusko bude muset jednat. Podaří se situaci zvládnout diplomaticky?

Co na to Volný blok? Již dlouho upozorňujeme na agrese, kterých se účastní i naše armáda pod velením NATO, které se stalo další armádou USA. Proto trváme na vystoupení z EU a NATO, protože setrvání je pro nás bezpečnostním rizikem! https://volnyblok.cz/nas-program/

Převzato: Novinky.cz

Putin evropským politikům: Chci jasný závazek, že se NATO nerozšíří na východ (14.12.2021)

Ruský prezident Vladimir Putin požaduje okamžité jednání, které zajistí jasný právní závazek, že se NATO nebude rozšiřovat na východ, konkrétně o Ukrajinu. V pondělí to sdělil v telefonátu britskému premiérovi Borisi Johnsonovi, v úterý pak naléhal i na francouzského a finského prezidenta. Napětí v oblasti eskaluje, podle ukrajinských představitelů plánuje Kreml na konec ledna vojenskou ofenzívu.

Johnson a Putin spolu hovořili poprvé od října. Johnson vyjádřil ruskému prezidentovi „hluboké znepokojení” nad hromaděním ruských sil na hranicích s Ukrajinou a varoval ho, že „jakákoli destabilizující akce by byla strategickou chybou, která by měla závažné důsledky”.

Následoval tak pohrůžku amerického prezidenta Joea Bidena, který mluvil s Putinem minulý týden a ujistil ho, že Spojené státy a spojenci zareagují na případnou invazi na Ukrajinu tvrdými ekonomickými sankcemi a dalšími opatřeními.

Podle oficiálního shrnutí Kremlu ruský prezident vyjádřil názor, že ukrajinské úřady záměrně vyhrocují situaci v nárazové zóně a porušují minskou dohodu, která měla za cíl vyřešit rusko-ukrajinskou otázku. Rusky mluvící obyvatelé navíc zažívají na Ukrajině diskriminaci, tvrdí Putin.

Britskému premiérovi sdělil jasný požadavek: jasné mezinárodně-právní dohody, které by vyloučily jakékoli budoucí rozšíření NATO na východ, a odstranění zbraní, které ohrožují Rusko v sousedních státech, především na Ukrajině.

Podklady pro tyto právní dokumenty už prý ruská strana připravuje, Johnson vyzval k diplomatickému řešení.

Ruský prezident v úterý zopakoval požadavek na okamžitá jednání s NATO  finskému prezidentovi Saulimu Niinistömovi, jehož země bývá tradičním zprostředkovatelem mezi Ruskem a Západem.

„Vladimir Putin zdůraznil potřebu okamžitého zahájení jednání s USA a NATO s cílem definovat právní záruky bezpečnosti naší země,“ uvedl Kreml po Putinově rozhovoru s finským protějškem.

Stejné poselství zdůraznil Kreml i po telefonátu Putina s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem.

„Ruský prezident zdůraznil důležitost okamžitého zahájení mezinárodních jednání o poskytnutí právně závazných záruk, které zabránily jakémukoliv rozšiřování NATO na východ a rozmístění (aliančních) zbraní ohrožujících Rusko v sousedních státech, zejména na Ukrajině,” napsal Kreml v komuniké.

Bez Merkelové si Putin troufá

Deník Guardian ve svém článku uvádí, že je Západ Putinovým chováním zmaten a jeho motivaci nerozumí. Světoví lídři se údajně obávají, že si Rusko vyhrocenou rétorikou a stále širšími požadavky připravuje podmínky pro vážnou hrozbu válkou.

Vývoj situace donutil Rusko k předložení bezpečnostních požadavků, které byly nazvány některými politiky jako „nehorázné“ (17.12.2021)

Ruské ministerstvo zahraničí v pátek zveřejnilo, jaké záruky požaduje od Západu. Vedle očekávané žádosti, aby Ukrajina nemohla vstoupit do NATO, je tak ještě několik dalších požadavků, které se netýkají jen Ukrajiny. NATO by nemělo rozmisťovat své síly ve východní Evropě bez souhlasu Moskvy. Spojené státy se o ruských požadavcích poradí s Evropou.

Vedle toho, aby nebyla Ukrajina přijata do NATO, což už Aliance odmítla, požaduje Moskva, aby NATO ukončilo vojenské aktivity nejen na Ukrajině, ale i ve východní Evropě, v oblasti Kavkazu a ve střední Asii.

Ve východní Evropě odmítá Moskva nárůst počtu vojáků oproti roku 1997, tedy oproti době, kdy ještě východoevropské země nebyly v Alianci.

Podle listu Moscow Times by to de facto znamenalo zákaz působení sil NATO na území bývalých satelitů Sovětského svazu v Česku, Polsku a pobaltských zemích.

Jedná se rozsáhlou vojenskou infrastrukturu, plyne ze slov náměstka ministra zahraničí Sergeje Rjabkova, který je znám svými neústupnými postoji.

„Musel jsem vzít mapy, abych označil vlajkami a kroužky všechny ty objekty, které se v posledních letech objevily poblíž našich hranic. A nakreslil šipky, kde kdo létá, na jakých letadlech, a kde proplouvají lodě,” uvedl Rjabkov.

Z textu je patrné, že se Rusko drží slibu Západu, že se NATO nebude rozšiřovat na východ, který nebyl splněn. Tento slib při jednáních s Ruskem padl, ale nebyl kodifikován.

Dalším požadavkem je, aby se Moskva s Američany vedenou Aliancí navzájem nepovažovaly za nepřítele a aby řešily spory mírově a odmítly použití sil.

Rusko tyto požadavky předalo americké diplomatce Karen Donfriedové ve středu.

Ruský prezident Vladimir Putin současně řekl, že by chtěl začít rozhovory mezi Ruskem, USA a NATO o mezinárodních právních zárukách pro Rusko okamžitě.

Rjabkov řekl v pátek novinářům, že Rusko je připraveno začít vážně jednat s USA už v sobotu.

USA budou koordinovat postup s Evropou

Mluvčí Bílého domu Jen Psakiová v pátek oznámila, že budou Spojené státy další postup koordinovat s Evropou. „Po desetiletí jsme o otázkách bezpečnosti s Ruskem úspěšně vyjednávali. Není žádný důvod, abychom v této cestě nemohli pokračovat, ale budeme to dělat ve spolupráci a v součinnosti s našimi evropskými spojenci a partnery,“ řekla Psakiová novinářům.

„Nebudeme dělat žádné kompromisy ohledně základních principů evropské bezpečnosti, zejména ohledně toho, že všechny země mají právo zvolit si svou vlastní budoucnost a svou vlastní zahraniční politiku, aniž by byly vystaveny vnějšímu nátlaku,“ dodala.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *