Jakým zdravotním rizikem je dlouhodobé nošení roušek a respirátorů? Jaký to má dopad na epidemiologickou situaci?

2021-09-11 | Lékař radí, Všeobecné, Z domova

PROSÍME, SDÍLEJTE VŠEM, VŠEMI ZPŮSOBY

Jaký je objem oxidu uhličitého pod rouškou? Jak nebezpečný je syndrom vyčerpání vyvolaný obličejovou maskou? Jak se zvyšuje objem mrtvého prostoru během dýchání s maskou? Jaký vliv má dýchací odpor související s maskou? Jaké jsou mikrobiologické důsledky pro nositele masek a jejich prostředí – jak vysocká je cizí kontaminace a sebekontaminace?

Jednou větou:

Masky nebrání přenosu virů, naopak se jeví jejich nošení jako problematické.

Světová zdravotnická organizace se k této problematice staví nejednoznačně, na jedné straně podporuje plošné nošení roušek navzdory nedostatku vědeckých důkazů prokazující, že roušky nějak brání šíření virových infekcí a zároveň také uvádí řadu potenciálních škod a rizik spojených s nošením roušek, které "by se měly vzít v úvahu při zavádění tohoto nařízení cíleného a kontinuálního nošení roušek." Patří mezi ně např. Samoznečištění v důsledku manipulace s rouškou, obecné nepohodlí, poškození kůže obličeje, nošení roušek v horkých nebo vlhkých prostředích.

Mnozí lidé poukázali na závažný problém, že roušky mohou rychle způsobit nahromadění toxického oxidu uhličitého, který může mít zřetelně škodlivý vliv na zdraví. Např. Del Bigtree z kanálu The Highwire natočil na video) pokus s rouškou typu N95. Během pár sekund se hladina oxidu uhličitého vyšplhala nad 8480 ppm. OSHA (Agentura pro bezpečí a zdraví zaměstnanců) varuje, že hladina nad 5000 ppm "může způsobit toxicitu nebo nedostatek kyslíku."

Hladiny mezi 2000 až 5000 ppm jsou spojené s bolestmi hlavy, ospalostí, nízkou koncentrací, ztrátou pozornosti, zvýšeným srdečním tepem a mírnou žaludeční nevolností. Maximální dovolený denní limit je 5000 ppm.

I náš stavební zákon pamatuje na stanovení hygienických podmínek budov ve Vyhlášce č.268/2009 Sb. v §11 Všeobecné požadavky pro ochranu zdraví, zdravých životních podmínek a životního prostředí dovoluje maximální limit CO2 uvnitř budov 1500 ppm, zatímco přes respirátory vdechujeme daleko vyšší hodnoty!

Výsledky vědecké práce německých lékařů a vědců

Vlivem dlouhodobého nošení obličejových masek, které zavedlo mnoho zemí, aby se zabránilo šíření SARS-CoV-2, se zabývala skupina německých lékařů a vědců, kteří svou práci zveřejnili 20.dubna 2021 v Public Health. Úvodem píší: Doposud neproběhlo žádné komplexní šetření, které by se zabývalo nepříznivými účinky používání masek na zdraví. Cílem bylo najít, otestovat, vyhodnotit a shromáždit vědecky prokázané vedlejší účinky související s nošením obličejových masek. Pro kvantitativní hodnocení bylo použito 44 převážně experimentálních studií a pro věcné hodnocení bylo nalezeno 65 publikací. Literatura odhalila významné nepříznivé účinky používání masek v mnoha oborech.

Syndrom vyčerpání vyvolaný maskou - syndrom MIES

V této práci odkazujeme na psychologické a fyzické zhoršení zdravotního stavu, jakož i na řadu popsaných symptomů, které vzhledem k jejich konzistentní, opakující se a jednotné prezentaci napříč různými disciplínami nazýváme jako syndrom vyčerpání vyvolaný maskou – MIES (Mask-Induced Exhaustion Syndrome). Objektivizované hodnocení prokázalo změny ve fyziologii dýchání u nositelů masek s významnou korelací poklesu O2 a únavy (p < 0,05), sdruženého výskytu zhoršeného dýchání a poklesu O2 (67%), používání respirátoru N95 a nárůstu CO2 (82%), používání respirátoru N95 a poklesu O2 (72%), používání respirátoru N95 a bolesti hlavy (60%), zhoršeného dýchání a zvýšení teploty (88%), ale také zvýšení teploty a vlhkosti pod maskami (100%). Rozšířené nošení obličejových masek běžnou populací by mohlo vést k těmto relevantním jevům a z toho plynoucím následkům v mnoha lékařských oborech.

Průměrný objem mrtvého prostoru během dýchání u dospělých je přibližně 150–180 ml a při nošení masky zakrývající ústa a nos se významně zvyšuje. Například v případě respirátoru N95 byl v experimentální studii stanoven objem mrtvého prostoru přibližně na 98–168 ml. To odpovídá nárůstu objemu mrtvého prostoru, souvisejícího s maskou, přibližně o 65 až 112% pro dospělé, což je téměř dvojnásobek. Mrtvý prostor nashromážděný maskou způsobuje relativní snížení objemu vyměněného vzduchu dostupného plicím o 37% na každý dech. To do značné míry vysvětluje zhoršení fyziologie dýchání uváděné v naší práci a výsledné vedlejší účinky všech typů masek při každodenním používání u zdravých a nemocných lidí (zvýšení dechové frekvence, zvýšení srdeční frekvence, snížení saturace kyslíkem, zvýšení parciálního tlaku oxidu uhličitého, únava, bolesti hlavy, závratě, poruchy myšlení atd.).

Kromě vlivu zvětšeného objemu mrtvého prostoru na dýchání má však mimořádný význam také dýchací odpor související s maskou.

Pokusy ukazují zvýšení odporu dýchacích cest s respirátorem N95 o pozoruhodných 126% při nádechu a 122% při výdechu. Experimentální studie také ukázaly, že zvlhčení masky (N95) zvyšuje dýchací odpor o další 3%, a může tak zvýšit odpor dýchacích cest až na 2,3 násobek normální hodnoty.

To jasně ukazuje důležitost odporu masek na dýchání. Maska zde působí jako rušivý faktor při dýchání a pravděpodobně způsobuje pozorované kompenzační reakce se zvýšením frekvence dýchání a současným pocitem dušnosti (zvýšená práce dýchacích svalů). Tato mimořádná zátěž v důsledku zesílené práce s dýcháním proti většímu odporu způsobenému maskami také vede k intenzivnějšímu vyčerpání se zvýšením srdeční frekvence a zvýšenou produkcí CO2.

Neurologické vedlejší účinky a rizika

Maska také způsobuje zhoršení zorného pole (zejména na zem a překážky na zemi) a také brání obvyklým činnostem, jako je jezení, pití, dotýkání se, škrábání a čištění jinak nezakryté části obličeje, což je vědomě a podvědomě vnímáno jako trvalé narušení, překážka a omezení. Nošení masky tak má za následek pocit omezení svobody a ztráty autonomie a sebeurčení, což může vést k potlačenému hněvu a podvědomému konstantnímu odvádění pozornosti, zejména proto, že nošení masek je většinou diktováno a nařízeno ostatními.

Takto vnímaná zasahování do integrity, sebeurčení a autonomie, spojená s nepohodlím, často přispívají k podstatnému odvádění pozornosti a mohou být nakonec kombinována s poklesem psychomotorických schopností, sníženou schopností reagovat a celkově zhoršeným kognitivním výkonem. To vede k chybným odhadům situace a také ke zpožděnému, nesprávnému a nevhodnému chování a poklesu efektivity nositele masky.

Více než 50% nositelů masky v jedné studii mělo alespoň mírné depresivní pocit. To vše může být ještě zesíleno často přehnaným mediálním zpravodajstvím, vyvolávajícím strach.

Maska, která původně sloužila k čistě hygienickým účelům, byla přeměněna na symbol podrobení se a symbol pseudosolidarity. WHO mezi výhodami používání masek zdravými lidmi na veřejnosti uvádí například snížení potenciální stigmatizace nositelů masek, pocit přispění k prevenci šíření viru a připomenutí dodržování dalších opatření.

Sociální a sociologické vedlejší účinky a rizika

Odborníci poukazují na to, že masky narušují základy lidské komunikace (verbální i neverbální).

Nošení masek brání normální interakci kvůli zhoršené srozumitelnosti.

Narušení neverbální komunikace z důvodu ztráty schopnosti rozpoznání výrazu obličeje pod maskou může zesílit pocity nejistoty, sklíčenosti, necitlivosti a izolace, což může být pro duševně a sluchově postižené extrémně stresující.

Omezené rozpoznávání obličeje způsobené maskami vede k potlačení emočních signálů. Masky proto narušují sociální interakci, smazávají pozitivní účinek úsměvu a smíchu, ale zároveň značně zvyšují pravděpodobnost nedorozumění, protože negativní emoce jsou pod maskami také méně patrné.

Vedlejší účinky a rizika v sociálním a pracovním lékařství

Ze studií vyplývá, že dlouhodobější nošení masek vedlo k fyziologickým a psychickým poruchám, a tím ke snížení pracovního výkonu. Poruchy a pocit nepohodlí, které může maska způsobit, dohromady také přispívají ke ztrátě pozornosti (viz také psychologické poškození), která ve spojení s poklesem psychomotorických dovedností, sníženou schopností reagovat a celkově zhoršeným kognitivním výkonem (vše jsou patofyziologické účinky nošení masky) může vést k selhání schopnosti rozpoznat nebezpečí, a vést tak k nehodám nebo chybám, kterým se lze při práci vyhnout. Za zmínku stojí zejména maskou způsobená apatie, poruchy myšlení a problémy s koncentrací měřené pomocí.

Mikrobiologické důsledky pro nositele masek a jejich prostředí: cizí kontaminace a sebekontaminace

Teplé a vlhké prostředí, které se v maskách při jejich nošení vytváří, bez přítomnosti ochranných mechanismů, jako jsou protilátky, systém komplementu, buněčná imunita a inhibice patogenů, na sliznici dláždí cestu neomezenému růstu, a tedy vytvoření ideálních podmínek pro růst a rozmnožování různých patogenů, jako jsou bakterie a plísně, a také umožňuje hromadění virů. Teplé a vlhké mikroklima masky podporuje hromadění různých choroboplodných zárodků na maskách a pod nimi a množství zárodků je měřitelně úměrné délce doby nošení masky. Už po pouhých 2 hodinách nošení masky se množství patogenních organismů v experimentálních pozorovacích studiích zvýšilo téměř desetkrát.

Z mikrobiologického a epidemiologického hlediska představují masky při každodenním používání riziko kontaminace. K tomu může dojít formou cizí kontaminace, ale také jako sebekontaminace.

Vzhledem k tomu, že maskami neustále proniká vzduch obsahující choroboplodné zárodky a rychlost reprodukce patogenů je vyšší mimo sliznice, tak se na vnější i vnitřní straně masek nadměrně hromadí potenciálně infekční patogeny. Na maskách a uvnitř masek jsou poměrně závažné, potenciálně choroboplodné bakterie a plísně, jako je E. coli (54% všech detekovaných zárodků), Staphylococcus aureus (25% všech detekovaných zárodků), Candida (6%), Klebsiella (5%), enterokoky (4%), pseudomonády (3%), Enterobacter (2%) a Micrococcus (1%), které jsou detekovatelné dokonce i ve velkém množství.

V jiné mikrobiologické studii byly na 230 zkoumaných chirurgických maskách zjištěny jako dominantní bakterie Staphylococcus aureus (57% všech detekovaných zárodků) a plíseň Aspergillus (31% všech detekovaných plísní).

Z literatury je také známo, že masky jsou odpovědné za produkci jemných částic v prostředí a překvapivě mnohem více než u lidí bez masek. Ukázalo se, že všechny subjekty nosící masku uvolňovaly do vzduchu významně více menších částic o velikosti 0,3–0,5 μm než lidé bez masky, a to jak při dýchání, mluvení, tak při kašlání (látkové a chirurgické masky a respirátory N95, měřeno pomocí Aerodynamic Particle Sizer, APS, TS, model 3329). Zvýšená detekce rhinovirů v sentinelových studiích německého Institutu Roberta Kocha z roku 2020 by mohla být dalším indikátorem tohoto jevu, protože masky byly v daném roce důsledně používány běžnou populací na veřejných prostranstvích.

Nedávná experimentální studie dokonce prokázala, že všichni lidé nosící masky (chirurgické, N95, látkové masky) uvolňují do vzduchu ve významné míře a úměrně menší částice o velikosti 0,3 až 0,5 μm, v porovnání s lidmi bez masky, a to jak při dýchání, mluvení, tak při kašli. Podle toho fungují masky jako rozprašovače a přispívají k produkci velmi jemných aerosolů. Menší částice se však z fyzikálních důvodů šíří rychleji a dále než velké částice. Obzvláště zajímavé v této experimentální referenční studii bylo zjištění, že testovaný subjekt s jednovrstvou látkovou maskou byl také schopen uvolnit celkem o 384% více částic (různých velikostí) při dýchání než osoba bez masky.

Epidemiologické důsledky nošení masek

V laboratorním experimentu bylo pomocí aerosolů, které neobsahovaly viry, ukázáno, že jak chirurgické masky, tak respirátory N95 mají v ochraně proti SARS-CoV-2 a chřipkovým virům deficity. Respirátor N95 (ekvivalentní s FFP2) vykázal v této studii významně lepší ochranu (8–12krát účinnější) než chirurgická maska, ale ani jeden typ masky neprokázal spolehlivou očekávanou ochranu proti koronavirům a virům chřipkovým. Částice aerosolu o průměru 0,08 až 0,2 μm bez problému pronikaly oběma typy masek. Jak velikost SARS-CoV-2 0,06 až 0,14 μm, tak velikost chřipkových virů 0,08 až 0,12 μm jsou bohužel mnohem menší než velikost pórů masky.

Chirurgické a komunitní masky obvykle nedosahují filtrační kapacity respirátoru N95 do 0,3 μm. Jako transportní médium pro viry však mají sloužit kapénky aerosolu o průměru 0,09 až 3 μm. Ty také ze 40% pronikají lékařskými maskami. Maska na obličej často také špatně přiléhá, což dále zhoršuje jejich funkci a bezpečnost. Problematická je akumulace kapének aerosolu na povrchu masky. Nejen, že absorbují nanočástice, jako jsou viry, ale při vdechu a výdechu také následují proudění vzduchu a způsobují tak jejich další přenos. Kromě toho byl u kapének aerosolu při zvyšujících se teplotách popsán proces fyzikálního rozpadu, ke kterému dochází i pod maskou. Tento proces může vést ke zmenšení velikosti jemných vodních kapének až na úroveň velikosti viru. Masky filtrují větší kapénky aerosolu, ale nemohou zadržet viry samotné, a proto menší kapénky aerosolu, potenciálně obsahující virus, o velikosti menší než 0,2 μm, nemohou šíření viru zabránit.

Nedávná experimentální studie dokonce prokázala, že všichni lidé nosící masky (chirurgické, N95, látkové masky) uvolňují do vzduchu ve významné míře a úměrně menší částice o velikosti 0,3 až 0,5 μm, v porovnání s lidmi bez masky, a to jak při dýchání, mluvení, tak při kašli. Podle toho fungují masky jako rozprašovače a přispívají k produkci velmi jemných aerosolů. Menší částice se však z fyzikálních důvodů šíří rychleji a dále než velké částice. Obzvláště zajímavé v této experimentální referenční studii bylo zjištění, že testovaný subjekt s jednovrstvou látkovou maskou byl také schopen uvolnit celkem o 384% více částic (různých velikostí) při dýchání než osoba bez masky.

V metaanalýze (úrovně důkazů Ia) zadané WHO nebylo možné prokázat v kontextu prevence pandemie viru chřipky žádný účinek masek.

Ve 14 randomizovaných kontrolovaných studiích nebylo prokázáno žádné snížení přenosu laboratorně potvrzených případů infekce chřipky. Tato data lze přenést také na SARS-CoV-2, vzhledem k podobné velikosti a způsobům přenosu koronavirů a virů chřipky. Kombinace příležitostného nošení masky s přiměřeným mytím rukou nicméně způsobila v jedné studii mírné snížení chřipkové infekce. S ohledem na výše uvedené údaje lze ochranný účinek přičíst spíše hygieně rukou, protože efekt hygieny rukou se od efektu nošení masek nedal v této studii odlišit.

Nedávno publikovaná velká dánská prospektivní srovnávací studie, porovnávající nositele masek a lidí, kteří masku nenosili, nemohla mezi oběma skupinami prokázat žádné statisticky významné rozdíly, pokud jde o míru infekce SARS-CoV-2.

Zdroj: Resetheus.org, 2021-06-06

Jaké řešení má VOLNÝ blok?

PROSÍME, SDÍLEJTE VŠEM, VŠEMI ZPŮSOBY

Jak sdílet e-mailem?

Podrobný návod: Proč a jak sdílet všem, všemi způsoby?

Volný blok je cenzurován a blokován na Facebooku, Twitteru, YouTube i v masmédiích, včetně České televize. Prosíme, sdílejte informace svým kontaktům také e-mailem.

  1. Název článku zkopírujte do předmětu e-mailu.
  2. První odstavec článku vložte do těla e-mailu.
  3. Odkaz na článek připojte pod odstavec do e-mailu.
    Pod odkaz přidejte výzvu: Prosím, přepošlete to všem svým kontaktům.

Jak obejít cenzuru na e-mailových službách:

  • Změňte název článku.
  • V názvu článku vynechte některá písmena.

Před změnou: Turnikety nevpustí neočkované – už se nikam nedostanete
Po změně: Trnkety nevstí nčkované – už ani krok

Výzvy a oznámení

AKCE volného bloku