Jaké jsou nežádoucí účinky a rizika nošení roušek a respirátorů u dětí?

2021-08-25 | Všeobecné

PROSÍME, SDÍLEJTE VŠEM, VŠEMI ZPŮSOBY

Děti jsou zranitelnější a fyziologicky mají vyšší nárok na přísun kyslíku. Jaké jsou psychologické a sociální důsledky nošení obličejových masek? WHO v srpnu 2020 vydala samostatný pokyn k používání masek u dětí v komunitě. Už v roce 1983 popsala WHO „syndrom nezdravých budov“ (Sick Building Syndrome) jako stav, při kterém lidé žijící uvnitř domů pociťovali akutní nepříznivé účinky na zdraví. Tvrzení, že děti více přispívají k výskytu infekce, je nepodložené.

Vlivem dlouhodobého nošení obličejových masek, které zavedlo mnoho zemí, aby se zabránilo šíření SARS-CoV-2, se zabývala skupina německých lékařů a vědců, kteří svou práci zveřejnili 20. dubna 2021 v Public Health.

Děti jsou zranitelnější a fyziologicky mají vyšší nárok na přísun kyslíku

Děti jsou obzvláště zranitelné a je více pravděpodobné, že s nimi bude zacházeno nevhodně nebo jim bude způsobena další újma. Lze předpokládat, že potenciální nepříznivé účinky masek, popsané pro dospělou populaci, jsou v případě dětí o to významnější.

Zvláštní pozornost je třeba věnovat dýchání dětí, které představuje kritický a citlivý fyziologický proměnný faktor z důvodu vyšších nároků na kyslík, zvýšené citlivosti CNS na hypoxii, nižší respirační rezervy a menších dýchacích cest s výraznějším nárůstem odporu. Nedostatek kyslíku může způsobit zástavu dýchání až bradykardii.

VOLNÝ blok po celé ČR organizuje petici za obnovení školní výuky bez povinnosti roušek, testování a očkování. Prosíme, připojte své podpisy.

V současnosti používané masky pro děti jsou výhradně masky pro dospělé vyráběné v menších geometrických rozměrech a nebyly pro tento účel speciálně testovány ani schváleny.

Narušená fyziologie dýchání u dětí však může mít dlouhodobé zdravotní důsledky. Je známo, že mírně zvýšené hladiny CO2 zvyšují srdeční frekvenci, krevní tlak, způsobují bolest hlavy, únavu a poruchy koncentrace.

V souladu s tím byly pro použití masky uvedeny následující podmínky jako vylučovací kritéria: jakékoli kardiopulmonální onemocnění, mimo jiné: astma, bronchitida, cystická fibróza, vrozená srdeční vada, emfyzém; jakýkoli stav, který se může zhoršit fyzickou námahou, mimo jiné: astma vyvolané cvičením; infekce dolních cest dýchacích (zápal plic, zánět průdušek během posledních 2 týdnů), úzkostné poruchy, cukrovka, vysoký krevní tlak nebo epilepsie/záchvat; jakékoli fyzické postižení způsobené ortopedickým nebo neuromuskulárním onemocněním; jakékoli akutní onemocnění horních cest dýchacích nebo symptomatická rýma (ucpaný nos, rýma nebo kýchání).

Psychologické a sociální důsledky nošení obličejových masek u dětí

Ve vědecké studii bylo zjištěno, že jak masky, tak obličejové štíty způsobily u 46 % dětí strach (37 z 80). Pokud mají děti na výběr, zda má lékař, který je vyšetřuje, nosit masku, tak to odmítnou ve 49 % případů. Děti, stejně jako jejich rodiče, dávají přednost tomu, když praktický lékař nosí obličejový štít (statisticky významné s p < 0,0001).

Nedávná studie desítek tisíc dětí nosících masky v Německu pomohla autorům studie objektivizovat stížnosti na bolesti hlavy (53 %), potíže se soustředěním (50 %), nedostatek radosti (49 %), potíže s učením (38 %) a únavu u 37 % z 25 930 hodnocených dětí. U 25 % pozorovaných dětí se nově objevila úzkost a dokonce i noční můry. Pocity ohrožení vyvolané prostředím se u dětí pomocí masek dále udržují, v některých případech se dokonce ještě zesilují, a tímto způsobem se zesiluje stávající stres (přítomnost podvědomých obav).

To může následně vést k nárůstu psychosomatických a stresových onemocnění . Například podle hodnocení na stupnici od 1 do 10 vykazovalo 60 % nositelů masek nejvyšší stupeň 10 úrovně stresu. Úroveň stresu nižší než 8 z možných 10 mělo méně než 10 % dotazovaných nositelů masek.

Masky jsou kontraindikací pro děti s epilepsií (hyperventilace jako spouštěč záchvatů), protože lze předpokládat, že děti reagují na masky ještě citlivěji. V oblasti pediatrie je třeba věnovat zvláštní pozornost symptomům vyvolaným maskou popsaným v rámci psychologických, psychiatrických a sociologických účinků s možným vyvoláním záchvatů paniky při zpětném vdechování CO2 v případě predispozice a také zesílení obav způsobených klaustrofobií.

Masky podle odborníků blokují základy lidské komunikace a výměnu emocí a brání nejen učení, ale také připravují děti o pozitivní účinky úsměvu, smíchu a emocionální mimiky. Účinnost masek jako antivirová ochrana je u dětí kontroverzní a o jejich širokém použití u dětí chybí dostatek důkazů.

Dále je důležité propojení dýchání s vlivem na další tělesné funkce, včetně psychiky, s vytvářením pozitivních emocí a elánu. Nejnovější poznatky z neuropsychobiologického výzkumu naznačují, že dýchání není jen funkcí regulovanou fyzickými proměnnými faktory a jejich kontrolou (mechanismus zpětné vazby), ale spíše nezávisle ovlivňuje mozková centra na vyšší úrovni, a tím také pomáhá utvářet psychologické a další tělesné funkce a reakce.

Vzhledem k tomu, že masky ztěžují dýchání nositele a zrychlují ho, fungují zcela proti principům dýchání podporujícím zdraví, které se používají v holistické medicíně a józe. Podle nedávného výzkumu je nerušené dýchání zásadní pro pocit štěstí a zdravé nadšení, ale masky fungují proti nim.

Doporučení pro udělení výjimky z nošení roušky nebo respirátoru může být, za dodržení přísných vědeckých kritérií, v rámci lékařského posouzení ospravedlnitelné u dětských onemocnění jako je astma, nemoci dýchacích cest, kardiopulmonární onemocnění, neuromuskulární onemocnění a epilepsie.

WHO v srpnu 2020 vydala samostatný pokyn k používání masek u dětí v komunitě

Vzhledem k tomu, že děti jsou považovány za zvláštní skupinu, vydala WHO v srpnu 2020 také samostatný pokyn k používání masek u dětí v komunitě, který výslovně radí politickým činitelům a národním orgánům, že výhody používání masek u dětí musí být, vzhledem k omezeným důkazům, zváženy oproti možným škodám spojeným s nošením masky. To zahrnuje proveditelnost a nepohodlí, jakož i záležitosti sociální a komunikační.

Skutečnost, že dlouhodobá expozice latentně zvýšeným hladinám CO2 a nepříznivému složení vdechovaného vzduchu má nepříznivé účinky na zdraví, byla rozpoznána hned na počátku. Již v roce 1983 WHO popsala „syndrom nezdravých budov“ (Sick Building Syndrome) jako stav, při kterém lidé žijící uvnitř domů pociťovali akutní nepříznivé účinky na zdraví, které se s dobou jejich pobytu zhoršovaly, a to bez konkrétních příčin nebo onemocnění. Tento syndrom postihuje lidi, kteří tráví většinu času uvnitř, často s podprahově zvýšenými hladinami CO2, a kteří jsou náchylní k příznakům, jako je zvýšená srdeční frekvence, zvýšení krevního tlaku, bolesti hlavy, únava a potíže se soustředěním. Některé z potíží popsaných ve studiích masek, jsou překvapivě podobné těm ze syndromu nezdravých budov.

Tvrzení, že děti více přispívají k výskytu infekce, je nepodložené

Dlouhodobé sociologické, psychologické a výchovné následky všeobecného požadavku nošení masky, rozšířeného na školy, jsou rovněž nepředvídatelné s ohledem na psychologický a fyzický vývoj zdravých dětí. Je zajímavé, že podle disertační práce č. 2.0 německé univerzity v Brémách na téma koronaviru se na straně 6 uvádí, že „děti jsou infikovány méně často, méně často onemocní, smrtnost se blíží nule a infekci přenášejí také méně často“. Studie provedené v reálných podmínkách s cílovými parametry, které nevykazují téměř žádné infekce, téměř žádnou morbiditu, téměř žádnou úmrtnost a jen nízkou nakažlivost u dětí, podle disertační práce č. 3.0 německé univerzity v Brémách evidentně převažují. Nedávná německá observační studie (5600 zúčastněných pediatrů) také ukázala překvapivě nízký výskyt onemocnění COVID-19 u dětí.

V takovém případě je třeba považovat titulky ve veřejnoprávních médiích, které hlásají, že děti více přispívají k výskytu infekce, za nepodložené.

Syndrom MIES potenciálně vyvolaný nošením masek je v rozporu s definicí zdraví Světové zdravotnické organizace: „Zdraví je stav úplné fyzické, duševní a sociální pohody, nikoliv pouhá nepřítomnost onemocnění nebo vady.“.

V závěru své práce lékaři připomínají

Kromě ochrany zdraví svých pacientů by lékaři měli při své činnosti vycházet také z hlavní zásady Ženevské deklarace z roku 1948, revidované v roce 2017. Podle ní každý lékař přísahá, že dá na první místo zdraví a důstojnost svého pacienta a že ani pod hrozbou nepoužije své lékařské znalosti k porušování lidských práv a občanských svobod. Proti tvrzení o všeobecné účinnosti masek, založenému převážně na předpokladech, proto v rámci těchto zjištění doporučujeme akci, která je výslovně lékařsky uvážlivá, v souladu s právními předpisy a bere v potaz vědeckou faktickou realitu, vždy s přihlédnutím k možným nežádoucím individuálním účinkům na dotyčného pacienta a nositele masky a je zcela v souladu se zásadami medicíny založené na důkazech a etickými povinnostmi lékaře.

Zdroj: resetheus.org

Jaké řešení má VOLNÝ blok?

PROSÍME, SDÍLEJTE VŠEM, VŠEMI ZPŮSOBY

Jak sdílet e-mailem?

Podrobný návod: Proč a jak sdílet všem, všemi způsoby?

Volný blok je cenzurován a blokován na Facebooku, Twitteru, YouTube i v masmédiích, včetně České televize. Prosíme, sdílejte informace svým kontaktům také e-mailem.

  1. Název článku zkopírujte do předmětu e-mailu.
  2. První odstavec článku vložte do těla e-mailu.
  3. Odkaz na článek připojte pod odstavec do e-mailu.
    Pod odkaz přidejte výzvu: Prosím, přepošlete to všem svým kontaktům.

Jak obejít cenzuru na e-mailových službách:

  • Změňte název článku.
  • V názvu článku vynechte některá písmena.

Před změnou: Turnikety nevpustí neočkované – už se nikam nedostanete
Po změně: Trnkety nevstí nčkované – už ani krok

Výzvy a oznámení

AKCE volného bloku